Vnímaná spravedlnost ve výši mezd v Evropě a v ČR

V Evropě jsme svědky rozličných změn ve společnosti, jako jsou především ekonomické, politické, či sociální změny (například hospodářská krize v roce 2008, globalizace a technologické transformace, stárnutí populace, imigrace, změny v rodinných modelech) (Chung et al. 2018; Taylor-Gooby 2011). V posledních několika desetiletích byly evropské společnosti z důvodu těchto změn také svědky bezprecedentního nárůstu ekonomických nerovností (Piketty a Goldhammer 2014; Salverda 2016; Nolan 2016; OECD 2015). Vysoké sociální nerovnosti a nerovnosti v příjmech mohou narušit například legitimitu přerozdělování financí v rámci sociální politiky státu, příliš nízká úroveň přerozdělování by vedla k dalšímu růstu sociálních nerovností, které mohou bránit dlouhodobé hospodářské prosperitě a snižovat inovační kapacitu (Liebig 2016). Na druhé straně přílišná rovnost je pro stát a jeho ekonomiku také potenciálně nebezpečná, což jsme poznali ve 20. století na příkladu zemí ve východní Evropě. Vnímaná férovost mzdy je také zásadní pro zvýšení spokojenosti zaměstnanců se svým zaměstnáním a tím spojenou produktivitu pracovní síly na úrovni jedince i státu (Card et al. 2012; Tessema et al. 2013).

Spravedlivá mzda v evropských zemích

Výzkumné šetření ESS Round 9 (2018 – 2019) pokrývá čtyři hlavní výzvy evropských společností, a to vypořádat se s rostoucími ekonomickými a vzdělanostními nerovnostmi; budování široce přijímaných politických a společenských institucí; integrace migrantů do stávajících sociálních struktur; a zajištění ekologické a sociální udržitelnosti (Liebig 2016). V každé této oblasti jsou respondenti dotazování na vnímání férovosti a spravedlnosti v různých dílčích specifických sférách. Data byla sbírána v 19 zemích Evropy a bylo dotázáno přes 36 000 respondentů.

Otázka na spravedlivou mzdu zněla následovně:

Řekl(a) byste, že vaše (hrubá/čistá) mzda je nespravedlivě nízká, spravedlivá, nebo nespravedlivě vysoká[1]?

  1. Nespravedlivě nízká
    1. Naprosto nespravedlivá
    2. Velmi nespravedlivá
    3. Trochu nespravedlivá
    4. Lehce nespravedlivá
  2. Spravedlivá
  3. Nespravedlivě vysoká
    1. Lehce nespravedlivá
    2. Trochu nespravedlivá
    3. Velmi nespravedlivá
    4. Naprosto nespravedlivá

 

Odpovědi na tuto otázku byly zaznamenány na škále 1-9, s tím že první čtyři odpovědi patří do skupiny, kde si respondenti myslí, že jejich mzda je nespravedlivě nízká, a poslední čtyři odpovědi naopak do skupiny, která si myslí, že jejich mzda je nespravedlivě vysoká. Pro účely tohoto textu jsou výsledky překódovány do tří skupin, a to na nespravedlivě nízkou mzdu, spravedlivou mzdu, a nespravedlivě vysokou mzdu. Pokud se podíváme na celková data ze všech zemí, které se zúčastnili ESS Round 9 (graf 1), zjistíme, že na celoevropské úrovni si většina lidí myslí, že pobírá nespravedlivě nízkou mzdu (57 %), 38 % je s férovostí výše své mzdy spokojeno a pouze 5 % respondentů si myslí, že je jejich mzda nespravedlivě vysoká.

Graf 1: Vnímaná férovost mzdy

Zdroj: ESS R9, index vnímané férovosti mzdy je vytvořen z dvou položek: Vnímaná férovost hrubé a čisté mzdy. Filtr: pouze respondenti, kteří měli v posledních 7 dnech placenou práci.

Jak bylo naznačeno výše, tento obrázek je velmi odlišný v různých zemích Evropy (graf 2). Zatímco především v severských a západních zemích velká část lidí vnímá výši své mzdy jako spravedlivou, v zemích východní Evropy je situace obrácená. Většina respondentů vnímá svoji mzdu jako nespravedlivě nízkou. Například v  Bulharsku, Maďarsku či Srbsku je přibližně 80 % všech respondentů přesvědčeno o tom, že jejich mzda je nespravedlivě nízká. Oproti tomu například v Nizozemsku či Norsku je podíl těchto lidí menší než 40 %. Ve všech zemích je naopak pouze malé procento lidí, kteří si myslí, že jejich mzda je nespravedlivě vysoká, v průměru se jedná o 5 % lidí. Česká republika se nachází mezi státy, kde si velká většina respondentů myslí, že jejich mzda je nespravedlivě nízká, je na tom však nejlépe ze všech postkomunistických zemí a nachází se dokonce před Itálií.

Graf 2: Vnímaná férovost mezd v Evropském srovnání

Zdroj: ESS R9, index vnímané férovosti mzdy je vytvořen z dvou položek: Vnímaná férovost hrubé a čisté mzdy. Filtr: pouze respondenti, kteří měli v posledních 7 dnech placenou práci.

Vnímání férovosti mzdy v České republice

Nyní se podrobněji podíváme na data za Českou republiku, kde si i ukážeme, které sociodemografické skupiny vnímají svojí mzdu jako spravedlivou, a které jako nespravedlivou. Graf 3 ukazuje názory obyvatel České republiky na férovost jejich mzdy. Jak již bylo patrné z grafu 2, v České republice si většina lidí myslí, že jejich mzda není spravedlivá: 63 % respondentů uvedlo, že je jejich mzda nespravedlivě nízká a pouze 31 %, že jejich mzda spravedlivá, konečně 5 % respondentů uvedlo, že je jejich mzda nespravedlivě vysoká.

Graf 3: Vnímaná férovost mezd v České republice

Zdroj: ESS R9, index vnímané férovosti mzdy je vytvořen z dvou položek: Vnímaná férovost hrubé a čisté mzdy

Graf 4 ukazuje rozdělení odpovědí na tuto otázku podle sociodemografických skupin, a to podle pohlaví, věku, vzdělání a typu zaměstnání. Výsledky ukazují, že zde existují zásadní rozdíly uvnitř sociodemografických skupin. Nejvíce se mezi sebou liší lidé podle zaměstnání. Velká většina zaměstnanců (více než 60 %) si myslí, že jejich mzda je nespravedlivě nízká, přičemž nezáleží na tom, zda pracují ve státním či soukromém sektoru, s jedinou výjimkou, a to jsou zaměstnanci v „jiném“ veřejném sektoru – jako například školství či zdravotnictví, kde si dokonce 75 % respondentů myslí, že jejich mzda je nespravedlivě nízká. Naopak většina respondentů (62 %), kteří jsou samostatně výdělečně činní, si myslí, že jejich příjmy jsou spravedlivé. Určité rozdíly ve vnímání spravedlivé mzdy najdeme i mezi pohlavími. Více mužů než žen hodnotí svojí mzdu jako spravedlivou. Větší rozdíly se dají nalézt také v souvislosti se vzděláním - vzdělanější respondenti mají častěji pocit, že jejich plat je spravedlivý. Zatímco mezi lidmi se základním vzděláním nalezneme pouze 16 % těch, kteří si myslí, že jejich mzda je spravedlivá, u lidí se středoškolským vzděláním to je 28 %, a u vysokoškoláků dokonce 48 %. Naopak velmi malé rozdíly ve vnímání férovosti mzdy nalezneme podle věku.

Graf 4: Vnímaná férovost mzdy podle sociodemografických charakteristik

Zdroj: ESS R9, index vnímané férovosti mzdy je vytvořen z dvou položek: Vnímaná férovost hrubé a čisté mzdy. OSVČ nedostávají jako zaměstnanci, zde se jedná spíše o příjmy.

Pokud se podíváme na korelaci mezi vnímanou spravedlností mzdy a odpovědí na otázku,  zda respondenti dokážou se svým příjmem vyjít[2], zjistíme, že tyto dvě otázky nejsou zastupitelné. Neměří stejnou dimenzi vnímání mzdy, korelace je zde existující, ale nepříliš silná – 0.25. Stejně tak výše mzdy (měřená pomocí decilů příjmů ve společnosti) není silně korelovaná s vnímanou férovostí mzdy, korelace je zde pouze 0.14. Naopak další analýza za použití dat Eurostatu z roku 2018[3] poukazuje na to, že vnímaná férovost své vlastní mzdy agregovaná na úroveň státu téměř naprosto přesně odráží průměrnou výši mzdy v daném státě, korelace na úrovni státu je 0.93. Subjektivní data na individuální úrovni jsou tedy při agregaci velmi přesným indikátorem souhrnných dat na úrovni států, jak ilustruje graf 5.

Graf 5: Vztah mezi reálnou výší mzdy a vnímanou férovostí mzdy na úrovni státu

Zdroj: ESS R9, index vnímané férovosti mzdy je vytvořen z dvou položek: Vnímaná férovost hrubé a čisté mzdy.

Eurostat 2018, earn_nt_net, čistý roční příjem v eurech, Single person without children, 100% of AW.

Kristýna Bašná, Ph.D.

 

Literatura:

 

CARD, David, Alexandre MAS, Enrico MORETTI a Emmanuel SAEZ, 2012. Inequality at work: The effect of peer salaries on job satisfaction [online]. říjen 2012. ISSN 00028282. Dostupné z: doi:10.1257/aer.102.6.2981

CHUNG, Heejung, Peter TAYLOR-GOOBY a Benjamin LERUTH, 2018. Political legitimacy and welfare state futures: Introduction. Social Policy and Administration [online]. 52(4), 835–846. ISSN 14679515. Dostupné z: doi:10.1111/spol.12400

LIEBIG, Stefan, 2016. The European Social Survey Round 9: Justice and Fairness in Europe: Coping with Growing Inequalities and Heterogeneities Abstract [online]. 2016. Dostupné z: https://www.europeansocialsurvey.org/docs/round9/questionnaire/ESS9_lieb...

NOLAN, Brian, 2016. Changing inequalities and societal impacts in rich countries : thirty countries’ experiences. ISBN 9780199687428.

OECD, 2015. In it together : why less inequality benefits all. ISBN 9789264232662.

PIKETTY, Thomas a Arthur GOLDHAMMER, 2014. Capital in the twenty-first century. ISBN 9780674430006 (hardback).

SALVERDA, Wiemer, 2016. Changing inequalities in rich countries : analytical and comparative perspectives. ISBN 9780198784395 (paperback).

TAYLOR-GOOBY, Peter, 2011. Security, equality and opportunity: Attitudes and the sustainability of social protection. Journal of European Social Policy [online]. 21(2), 150–163. ISSN 09589287. Dostupné z: doi:10.1177/0958928710385735

TESSEMA, Mussie T, Kathryn READY a Abel EMBAYE, 2013. The Effects of Employee Recognition, Pay, and Benefits on Job Satisfaction: Cross Country Evidence. Journal of Business and Economics. 4(1).

VAN OORSCHOT, Wim, Tim REESKENS a Bart MEULEMAN, 2012. Popular perceptions of welfare state consequences: A multilevel, cross-national analysis of 25 European countries. Journal of European Social Policy [online]. 22(2), 181–197. ISSN 09589287. Dostupné z: doi:10.1177/0958928711433653

 

[1] Index vnímané férovosti mzdy je vytvořen z dvou položek: Vnímaná férovost hrubé a čisté mzdy.

[2] Otázka zní: Který z výroků na této kartě se nejvíce přibližuje tomu, jak v současné době vnímáte příjem vaší domácnosti? 1. Se současným příjmem se žije pohodlně; 2. Se současným příjmem lze vyjít; 3. Se současným příjmem se vychází těžko; 4. Se současným příjmem se vychází velice těžko.

[3] http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?wai=true&dataset=earn_nt_net

Soubory: 
PřílohaVelikost
PDF icon ferovost_ess.pdf964.54 KB

Sdílet